Tesco otevřelo "ekohypermarket". Jak jsou na tom s ekologií ostatní řetězce?

Tesco dnes v Jaroměři otevřelo „ekologický“ hypermarket. Zjišťovali jsme u ostatních řetězců, jestli i ony plánují podobné počiny pro své provozy. Z výzkumu sdružení Nesehnutí vyplývá, že hlavní ekologické problémy spojené s výstavbou marketů jsou zábor půdy, likvidace zeleně a nárůst dopravy.

Jaroměřští mohou ode dneška nakupovat v hypermarketu, který je v mnoha směrech u nás ojedinělým obchodem – jde o dřevostavbu zaizolovanou přírodními izolacemi, využívající obnovitelné zdroje energie pro výrobu tepla i elektrické energie a využívající dešťovou vodu. Pokud máte elektromobil, můžete si ho zde nabít. Jak ekohypermarket Tesca hodnotí ostatní řetězce? A jak jsou na tom s ekostavbami a svými environmentálními závazky?

Oslovili jsme řetězce, které se v ČR zaměřují na prodej potravin. Odpověď jsme dostali od Aholdu (obchody Albert a Albert hypermarket), Kauflandu, Sparu, Globusu a Makro Cash & Carry (které se od ostatních liší v tom, že neprovozuje klasické markety, ale jde o potravinářský velkoobchod). Odpovědi z Globusu, Sparu a Kauflandu byly více méně bezobsažná prohlášení o důležitosti respektu k přírodě a ekologii. Společnosti Ahold, Metro (Makro) a Rewe Group (Billa, Penny) ale například svými závazky na snížení emisí drží s Tescem krok.

Emisní závazky

Podobnou stavbu, jakou je hypermarket v Jaroměři, žádný řetězec (včetně Tesca) u nás aktuálně nepřipravuje. Situace je jiná co se týče závazků snižování emisí. Tesco se zavázalo do roku 2020 snížit své emise o polovinu oproti roku 2006. A do roku 2050 chce být Tesco celosvětově společností s nulovou uhlíkovou stopou.

Koncern Ahold, který v ČR provozuje obchody Albert a Albert hypermarkety, se v roce 2008 zavázal snížit své emise CO2 o dvacet procent do roku 2015. „Plán byl schválen pro všechny země, kde Ahold působí, tzn. Holandsko, Švédsko, USA, Česká a Slovenska republika,“ říká Martin Martinov z Aholdu. Plnění plánu je ročně monitorováno auditorskou společnosti.

Podobný závazek má i koncern Metro, pod který spadá Makro. V roce 2006 si Metro dalo závazek snížit do roku 2015 své emise o patnáct procent. Do roku 2009 se Metru podařilo snížit spotřebu energie ve svých více jak dvou tisíc obchodech o deset procent. Kvůli snižování emisí společnost omezila na polovinu obchodní cesty a používá videokonference. Koncern Rewe Group, pod který spadají obchody Penny a Billa, na svém webu slibuje snížení emisí do roku 2015 o třicet procent.

Opatření

Co jednotlivé obchody dělají pro životní prostředí? Makro nechalo své rozsáhlé mrazící pulty vybavit poklopy, které přinesly deseti procentní úsporu na spotřebě, svícení v prostorách Makra se předělává z celoplošného osvětlení na lokalizované.

„Testujeme provoz tzv. pobočky Drive-IN, které budujeme v existujících skladových kapacitách, čímž nezatěžujeme krajinu,“ říká Romana Nýdrle, tisková mluvčí Makra. Drive-IN je vybaveno jen jednoduchým a úsporným zázemím, kde si zákazník předem objednané zboží jen vyzvedne. Makro motivuje zákazníky k využívání elektronických reklamních letáků. „Za každého zákazníka věnujeme 20 Kč na grantový projekt Strom života, který spravuje Nadace partnerství. Za 15 měsíců se nám podařilo přispět na výsadbu stromů a obnovu alejí více než 550 000 Kč,“ říká Romana Nýdrle.

Společnost Spar se chlubí tiskem reklamních letáků na recyklovaný papír, úspornými technologie chlazení a osvětlení pomocí LED diod. “Do budoucna jsou vize společnosti Spar podobné jako je tomu v Rakousku,“ říká Martina Kloudová z PR agentury Crest Communications, která zastupuje provozovatele obchodů Interspar. V rakouském Murau byl na podzim otevřen supermarket, který oproti konvenčním obchodům uspoří 80 tun CO2 za rok. Podobný obchod byl otevřen i ve Vídni na Engerthstraße. Martina Kloudová dodává, že zmíněné stavby získaly certifikát Gold Ögni, který vydává Rakouská společnost pro udržitelnou výstavbu. V sousedním Maďarsku pak Spar v roce 2008 vybudoval distribuční centrum, které používá jen obnovitelné zdroje energie.

Michael Šperl k Kauflandu říká, že jeho společnost má celou řadu zásad, jak při svém podnikání zohlednit i otázku ochrany životního prostředí. Odkazuje přitom na webové stránky, kde se dočteme obecné informace o používání moderní a úsporné techniky, zákaznických novinách tištěných na recyklovaný papír nebo nábytku, který je přátelský k životnímu prostředí.

Za společnost Globus Ekolistu odpověděl tým Zelené linky. Budovy hypermarketu jsou prý nízkoenergetické domy s rekuperací odpadového tepla a kvalitní tepelnou izolací. „Ty stavíme především proto, že se chceme chovat jako dobří hospodáři a rozumní obchodníci: úspora energií představuje také úsporu nákladů,“ stojí v odpovědi Zelené linky. Globus používá nízkoenergetické spotřebiče a separuje odpady. Primárním důvodem prý není snaha o vylepšování image prostřednictvím ekologických témat. Šetrný přístup k životnímu prostředí je nedílnou součástí firemní vize Globus 2016.

Pozor na ozón!

Tesco od roku 2009 zavádí pro chlazení svých lednic a mrazáků bezfreonovou technologii, kde se jako chladící médium používá CO2. Ahold tuto technologii používá také, a to ve své prodejně Albert v Jesenici, kterou otevřel v prosinci 2008. Podle obou řetězců toto chladivo lepší v tom, že se nepodílí na vzniku ozónové vrstvy a díky svým vlastnostem snižuje spotřebu energie při samotném chlazení.

Co na to říkáte?

Řetězců jsme se také zeptali, co obecně o ekohypermarketu v Jaroměři soudí. „Je to zajímavý projekt a samozřejmě jej budeme sledovat,“ říká k Martin Martinov z Aholdu. „Každá firma má svůj koncept, jak se k enviromentálním otázkám chce stavět. Naším cílem není mít jednu výjimečnou prodejnu. Chceme mít 279 velmi dobrých a propracovaných prodejen“.

Michael Šperl z Kauflandu kroky konkurence hodnotit nechce. Podotýká jen, že jaroměřský ekohypermarket je v Evropě naprostým unikátem a daleko od běžného standardu. Ani Romana Nýdrle z Makra nechce stavbu Tesca komentovat. „Každý řetězec bude hledat vlastní cestu v oblasti environmentální strategie. Není však pochyb o tom, že tento trend je trvalý,“ zamýšlí se pouze. Podle ní bude do budoucna otázkou, jak budou tyto strategie ovlivněny rostoucím tlakem na cenu a vysoce konkurenční prostředí včetně chování zákazníků. Tedy zdali budou spotřebitelé schopni a ochotni platit více v eko-obchodech.

Čím škodí?

Super a hypermarkety se podílejí na zátěži životního prostředí celou řadou způsobů – výstavbou a provozem obchodů samotných přes prodej potravin, které nacestovaly tisíce kilometrů, po zásahy do krajiny a nárůstem místní dopravy. Ekologické sdružení Nesehnutí loni v květnu zveřejnilo výsledky výzkumu, který se zaměřil na environmentální dopady budování nových super a hypermarketů v letech 2003-2009. Výzkum vycházel z dat získaných z informačního systému EIA, kam je dodávají přímo investoři záměrů. Celkem zhodnotil 442 velkých prodejen nad 400 m2 prodejní plochy, konkrétně 229 diskontů, 89 hypermarketů, 78 nákupních center, 18 supermarketů, 17 hobby marketů a 11 specializovaných velkoprodejen.

Nově zbudované velkoprodejny zabraly prostor 572 ha, pro srovnání by se na takovou plochu podle Nesehnutí vešlo 900 fotbalových hřišť. Stavělo se hlavně na plochách volných, z 63 % se stavělo tzv. na zelené louce, zbytek byla plocha zpevněná nebo zastavěná budovami. Nejvíce místa (54 %) zaberou parkoviště a komunikace pro obsluhu prodejen, na samotný obchod se zastavělo 31 % zabrané plochy, zbytek byl ponechán volný (například pro pozdější expanzi).

Podle Nesehnutí s sebou výstavba obchodů nese dopravní komplikace. „Jedenáct nejproblematičtějších staveb způsobilo nárůst dopravy na přilehlých komunikacích o více než 50 % původní intenzity,“ říká Jiří Koželouh z Nesehnutí, který výzkum prováděl. „Více než polovina všech pak vyžaduje nárůsty o 5 – 20 %“. Ve zkoumaném období bylo u nás postaveno 378 parkovišť na povrchu, 23 v podzemí a 10 v budovách a vzniklo 80 000 nových parkovacích míst.

V bezmála čtvrtině případů měla výstavba vliv na chráněné složky přírody (například územní systémy ekologické stability nebo biotopy chráněných živočichů). Ke kácení stromů došlo v 62 % případů. 13 % staveb zasáhlo záplavové území.

„Ukázalo se, že expanze nákupních řetězců v České republice způsobuje škody na životním prostředí a vyžaduje přijetí účinných regulačních a kontrolních mechanismů,“ komentuje výsledky autor výzkumu Jiří Koželouh. Podle něho je potřeba přijmout pravidla, která by více podporovala sítě malých obchodů a omezila expanzi řetězců.

---

reklama

---